To, že není potřeba fyzického spojení a propojení mezi různými aparaturami a jinými přístroji, to je věc, která už není žádnou žhavou novinkou poslední doby. Po praktické stránce je to jistě něco, co uvítá každý uživatel, a to hlavně profíci, kteří se dnes a denně zabývají např. zvukem. I když se najde řada odpůrců, kteří budou ostatní přesvědčovat o tom, že zvuk je daleko lepší, pokud je formou analogového přenosu, nikoliv „pouze“ digitálního. Z hlediska laického, vše má svá pro a proti.
Proč právě digitální?
Zkusme si jako příklad zvolit třeba mikrofony. V první řadě je důležité si ujasnit, kolik a kde zároveň budete používat mikrofonů. Všechno má svoje omezení, pokud tedy půjde o minimální množství kusů, které budou v jednom prostoru najednou, prostor pro přenos zvuku bude daleko menší, než kdyby se jednalo o jeden, dva nebo tři kusy.
Bezdrátový systémsice přinesl spoustu výhod, ale má také svá omezení a na to je třeba myslet. Ono nic není jen jednostranné.
Kvalita především
O kvalitu by mělo jít hlavně, diváci a posluchači jsou nároční a tak by se jim mělo dostávat jen toho nejlepšího. Bezdrátový mikrofon, bez ohledu na svoji cenu, bude produkovat daleko čistější zvuky. Důvodem je to, že nejsou omezeny frekvencemi, nedosahují tolika Hertzů jako ty bezdrátové. Ti, kdo se v tomto orientují, to na první poslech poznají, běžnému uživateli toto může uniknout.
Další nespornou výhodou oproti těm klasickým, nedigitálním, mají přístroje v tom, že zvuk, který produkují, není nijak znehodnocován jakýmikoliv okolními šumy. Vysílače toto umí rozlišit.
Co se týká přenosu samotného, obavy z toho, že by se příslušný zvuk dostal k někomu, kdo je připojen běžně k internetové síti, mít nemusíte.
A kolik v jednu chvíli můžete mít v chodu systémů? Je to od dvou do osmi, záleží na frekvenci, ve které pracují.